Odměna zpracovatele návrhu na povolení oddlužení

Máte finanční problémy? Nejste schopni hradit dluhy? Zvažujete možnost podání návrhu na povolení oddlužení a uvažujete, kolik za takový návrh zaplatíte? Pak se v tomto článku dozvíte informace o výši odměny zpracovatele návrhu na povolení oddlužení.

Nemalá část osob se v průběhu života dostane do situace, kdy není schopna hradit své závazky vůči svým věřitelům. Pokud osoby nehradí své závazky, věřitelé často tyto závazky uplatňují žalobami u soudu a následně jsou tyto dlužné částky, navýšené o náklady soudního řízení, vymáhány v rámci exekučního řízení. Každá jednotlivá fáze vymáhání pohledávky vždy navyšuje dlužnou částku o nemalé finanční prostředky a v kombinaci s pluralitou dluhů a nižším příjmem může nastat situace, že dlužník hradí pouze příslušenství pohledávky, které po celou dobu existence a vymáhání dluhu přirůstá k jistině dluhu a odměnu exekutora, čímž nedochází ani ke snižování jistiny dluhu. Takto se mnoho osob dostane do tzv. dluhové pasti, ze které se mohou dostat pouze prostřednictvím zjištění úpadku v rámci insolvenčního řízení. Úpadek a způsoby jeho řešení je v právním řádu zakotven v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, mezi veřejností spíše znám jako insolvenční zákon.

Insolvenční řízení se vždy zahajuje na návrh. Návrh na zahájení insolvenčního řízení může podat dlužník nebo věřitel. U fyzických osob v drtivé většině podávají insolvenční návrh sami dlužníci, jelikož se snaží zbavit svých dluhů v rámci řešení úpadku formou oddlužení (dále se již budu v tomto článku zaobírat pouze oddlužením fyzických osob).  Do 30. 6. 2017 mohl insolvenční návrh na povolení oddlužení podat kdokoliv, avšak novelou insolvenčního zákona č. 64/2017 Sb., bylo do insolvenčního zákona vloženo mimo jiné ustanovení § 390a, které jasně stanovilo, kdo je oprávněn zpracovat pro zájemce o povolení oddlužení jejich insolvenční návrh a kolik činí odměna za zpracování insolvenčního návrhu. Insolvenční návrh na povolení oddlužení může zpracovat pouze advokát, insolvenční správce, soudní exekutor, notář nebo akreditovaná osoba. V drtivé většině případů zpracovávají návrhy na povolení oddlužení advokáti, případně neziskové organizace, jakožto Ministerstvem spravedlnosti akreditované osoby. Pakliže insolvenční návrh na povolení oddlužení není zpracován některou z uvedených osob v ust. § 390a odst. 1 insolvenčního zákona, pak insolvenční soud k tomuto návrhu nepřihlíží.

V ust. § 390a odst. 3 insolvenčního zákona je stanovena maximální výše odměny za zpracování návrhu na povolení oddlužení, která se však nevztahuje na akreditované osoby, které nemají nárok na odměnu. Odměna zpracovatele návrhu na povolení oddlužení činí maximálně částku 4 000 Kč bez DPH a je-li podáván společný návrh na povolení oddlužení manželů, činí odměna maximálně částku 6 000 Kč bez DPH. Je-li zpracovatel plátcem DPH, pak si k odměně připočítává DPH v zákonné výši. V této odměně jsou zahrnuty veškeré úkony, které zpracovatel musí učinit v souvislosti se zpracováním a podáním návrhu na povolení oddlužení. Nezbytné činnosti jsou příkladmo uvedeny v ust. § 390a odst. 3 poslední věta insolvenčního zákona, ale z praxe lze uvést následující – porada s klientem, při které dojde ke zhodnocení, zda klient splňuje podmínky pro podání návrhu a získání základních informací od klienta, prostudování veškerých nezbytných dokumentů pro sepis insolvenčního návrhu, příprava potřebných prohlášení a seznamů klienta, které se přikládají k návrhu na povolení oddlužení, poučení klienta o jeho povinnostech v rámci insolvenčního řízení a sepis samotného návrhu na povolení oddlužení včetně kompletace všech nezbytných příloh. Před novelou insolvenčního zákona č. 64/2017 Sb. se často stávalo, že dlužníci hradili některým zpracovatelům enormní částky za zpracování insolvenčního návrhu na povolení oddlužení. Novelou insolvenčního zákona mělo dojít mimo jiné ke zcela jasnému a transparentnímu určení maximální výše odměny zpracovatele návrhu. Bohužel se najdou i tací zpracovatelé, kteří zneužívají nevědomost dlužníků o limitaci výše odměny za zpracování návrhu na povolení oddlužení a požadují uhradit mnohem vyšší částky, než nač mají ze zákona nárok. Setkal jsem se s případy, kdy zpracovatelé vyčíslili svou odměnu za každý jednotlivý úkon v rámci zpracování návrhu na povolení oddlužení, které jsem nastínil výše. Současně si ujednali i odměnu za zastupování klienta po dobu trvání oddlužení, kdy mu nabízeli služby zastupování v rámci trvání insolvenčního řízení, avšak tyto služby dle mého názoru z 99 % žádný z jejich klientů nevyužil a nevyužije. Takovéto služby byly spíše fiktivní, jelikož pro klienta nebyly účelné a pouze navyšovaly odměnu zpracovatele návrhu na povolení oddlužení. Odměny v některých případech přesahovaly částku 10 000 Kč.

Jak již bylo uvedeno, za zpracování návrhu na povolení oddlužení je zákonem stanovena maximální výše odměny zpracovatele a žádný poctivý zpracovatel by neměl požadovat více. Nicméně může nastat situace, že klient nesplňuje podmínky pro schválení oddlužení z důvodu nízkých příjmů dle ust. § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, ve kterém je stanovena podmínka, že měsíční srážka musí činit takovou částku výši, která umožní dlužníkovi splácet v plné výši pohledávky dle § 168 odst. 2 písm. a), zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, přičemž výše splátky ostatním věřitelům včetně věřitelů pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň nebude nižší než tato pohledávka (dle ust. § 168 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona), a dále pohledávky dle ust. § 169 odst. 1 písm. e) a ust. § 390a odst. 5 insolvenčního zákona. Zjednodušeně lze říci, že minimální srážka, musí činit minimálně dvojnásobek měsíční odměny insolvenčního správce a má-li klient vyživovací povinnost stanovenou rozhodnutím soudu, aby z této srážky bylo výživné hrazeno. V tomto případě klienti často uzavírají se svými příbuznými, známými apod. darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu, kterými si navyšují příjmy, aby splňovali zákonné podmínky pro povolení oddlužení. Nesplňuje-li klient uvedenou podmínku, je na zpracovateli, aby to klientovi sdělil a případně mu navrhl uzavření některé z uvedených smluv, jelikož v návrhu na povolení oddlužení musí insolvenčnímu soudu sdělit a prokázat, jaké příjmy klient očekává v následujících 12 měsících. Z tohoto důvodu je vhodné přiložit k návrhu na povolení oddlužení některou z výše uvedených smluv, aby insolvenční soud věděl, že klient má zajištěn minimální příjem, jenž bude možné postihnout. Jsem toho názoru, že chce-li klient po zpracovateli vypracovat darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu, může zpracovatel požadovat samostatnou odměnu za její vypracování, poněvadž toto se již netýká zpracování samotného návrhu na povolení oddlužení, ale jde o právní službu, kterou dlužník potřebuje od zpracovatele poskytnout, aby splňoval podmínky pro povolení oddlužení. Odměna za vypracování darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu by samozřejmě měla být svou výší přiměřená, avšak názory se v tomto  mohou rozcházet.

Klienti často hradí odměnu zpracovatele před podáním návrhu na povolení oddlužení. Děje se tak zejména, když zpracovatelé požadují vyšší odměnu než zákonnou nebo z důvodu, že zpracovatelé jim návrh jinak nevypracují. Tento postup není z mého pohledu zcela správný, jelikož klienti, kteří chtějí zpracovat návrh na povolení oddlužení, často nemají dostatek finančních prostředků a musí si na odměnu zpracovatele třeba i půjčit, což zapříčiní vznik nové dluhu. Zákonodárce stanovil v ust. § 390a odst. 5 insolvenčního zákona možnost zpracovatele návrhu uplatnit svou pohledávku v rámci insolvenčního řízení, jakožto pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, kterou musí přihlásit ve lhůtě pro přihlašování věřitelů do insolvenčního řízení klienta. Tato přihláška se uplatňuje na zvláštním formuláři Ministerstva spravedlnosti a lze ji uplatnit přímo u insolvenčního správce nebo u insolvenčního soudu. V odborné veřejnosti se diskutovalo, zda by se tato pohledávka neměla uplatnit i u klientů, ale z osobní praxe lze doporučit její uplatnění u insolvenčního soudu, případně u insolvenčního správce klienta a doposud jsem nezaznamenal žádný problém s její úhradou. Takto uplatněná pohledávka je následně hrazena v rámci insolvenčního řízení přednostně před pohledávkami ostatních věřitelů. Pro zpracovatele má tento postup tu nevýhodu, že odměnu za zpracování návrhu na povolení oddlužení obdrží s určitým časovým zpožděním v závislosti na rychlosti insolvenčního soudu a výši příjmů majetkové podstaty. Nicméně názory na hrazení odměny zpracovatele se různí, některé insolvenční soudy jsou toho názoru, že by odměna měla být uhrazena již před podáním insolvenčního návrhu a jiné, že by se měla uplatnit u insolvenčního soudu právě přihláškou pohledávky. Osobně zastávám ten názor, že odměna by měla být hrazena v průběhu insolvenčního řízení klienta, nehledě na to, že návrhu na povolení nemusí být vyhověno nebo dlužník nemusí plnit splátkový kalendář.

Závěrem lze všem, kteří zvažují podání návrhu na povolení oddlužení, doporučit, aby při výběru zpracovatele návrhu na povolení oddlužení byli obezřetní. Hlavním varovným signálem může být požadavek na úhradu vyšší než maximální zákonné odměny. Současně si nenechte vnutit jiné služby, než je skutečně nutné (např. výše uvedené „zastupování“ po celou dobu insolvenčního řízení – tyto služby lze případně dohodnout se zpracovatelem dodatečně, budou-li potřeba). Doporučuji tedy se vždy obrátit přímo na advokáta, notáře, soudního exekutora, insolvenčního správce nebo akreditovanou osobu. Seznam akreditovaných osob je dostupný na těchto webových stránkách https://sako.justice.cz/. Pokud subjekt, jehož jménem vystupuje např. zaměstnanec, není v tomto seznamu uveden, nedoporučuji zadání zpracování insolvenčního návrhu. Z praxe mohu spíše doporučit výběr advokáta, exekutora, notáře nebo insolvenčního správce, kteří znají právo a v případě nastalých komplikací se schválením návrhu na povolení oddlužení mohou rychle pomoct.