„Virus“ ve smluvních vztazích.

Koronavirové onemocnění v pandemickém rozsahu je právně významnou skutečností, která v rozličné míře ovlivňuje nebo má potenciál ovlivnit celou řadu právních vztahů. Článek reaguje na aktuální společenské dění v souvislosti s rozšiřující se virovou nákazou COVID-19, když na problematiku nahlíží optikou obchodněprávní kontraktace, resp. optikou závazkových právních vztahů mezi podnikateli. Autor tohoto článku si klade za cíl nabídnout a umožnit čtenáři (zpravidla podnikateli) základní orientaci v následcích, které může virus ve vztahu k obchodním smlouvám napáchat, a to vše srozumitelnou formou, tedy bez nadměrného odkazování na příslušné paragrafy. Je však třeba si uvědomit, na což je upozorňováno i níže, že každý smluvní vztah je jedinečný a při jeho posuzování je vždy třeba vycházet z jeho konkrétních okolností.

Patříte-li mezi ty šťastnější z nás a virus plnění Vámi uzavřených obchodních smluv výrazněji neovlivňuje, smlouvy budou patrně splněny řádně a včas a nenastane problém.

Možná ale právě řešíte situaci, kdy máte uzavřenou provozovnou nebo zaměstnance v karanténě a nejste schopni dodržet termíny dodání zboží, hrozí Vám smluvní sankce, Váš subdodavatel neplní, a tím pádem ani Vy nejste schopni plnit svému odběrateli, musíte platit nemalý nájem, a přitom Vám neplynou žádné tržby, neobdrželi jste dohodnutou dodávku od Vašeho smluvního partnera apod. Pokud k takovým či obdobným událostem dochází v příčinné v souvislosti s nákazou COVID-19, pak se zřejmě do Vašich smluvních vztahů vloudil „virus“. Co teď tedy s tím?

Valná většina podnikatelů se již setkala s pojmem vyšší moc a alespoň intuitivně tuší, že se o ni může jednat i v tomto případě, resp. že tato vyšší moc může mít důsledky pro (ne)plnění smluv. Co ovšem vyšší moc v praxi znamená pro výkon konkrétních práv a povinností vyplývajících ze smlouvy a kdy vůbec lze o působení vyšší moci relevantně hovořit? Je vyšší moc jedinou právní konsekvencí nastalé situace či zná právo i jiné aplikovatelné instituty? Pojďme si situaci rozklíčovat.

Ve smluvních vztazích řídích se českým právem může koronavirus „aktivovat“ zejména tyto právní instituty:

• Vyšší moc
• Podstatná změna okolností
• Následná nemožnost plnění závazku

Vyšší moc

Vyšší mocí se rozumí mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli strany, která dočasně nebo trvale zabraňuje splnění její povinnosti ze smlouvy. Pokud strana poruší smlouvu prokazatelně v důsledku působení vyšší moci, zprostí se odpovědnosti za způsobenou škodu. Takto zjednodušeně řečeno hovoří § 2913 občanského zákoníku.

Slova zákona je třeba náležitě interpretovat. V praxi jsme se setkali s tím, že mezi laiky občas koluje mýtus, že následkem vyšší moci je, že strana ochromená jejím působením nemusí plnit povinnosti vyplývající ze smlouvy. To je ovšem bez dalšího nesmyslný výklad. Pokud smlouva nestanoví jinak (!), generální pardon důsledkem vyšší moci není, a smluvní povinnosti tak trvají i nadále, plněny být tedy musí. Pokud strana poruší smlouvu v důsledku vyšší moci, nebude druhé straně „pouze“ odpovídat za způsobenou škodu. Pokud tedy smlouva nestanoví jinak, aplikace vyšší moci nemá vliv například na uplatnění smluvních pokut ani na možnost odstoupení od smlouvy.

Jednoduchý příklad: Na základě smlouvy jste se zavázali dodat zboží svému odběrateli. Stát Vám v rámci krizových opatření dočasně uzavřel provozovnu a z tohoto důvodu nejste schopni zboží vyrobit a v domluvených termínech dodat. Váš odběratel zuří a argumentuje, že jeho koncový zákazník po něm bude požadovat smluvní pokutu, kterou po vás Váš odběratel bude chtít uhradit jako náhradu škody. Vaše povinnost dodat zboží na základě smlouvy trvá, byť to nestihnete včas, ale působením vyšší moci se zprostíte odpovědnosti hradit škodu. To znamená, že Váš odběratel po Vás nemůže chtít náhradu škody, která mu vznikne tím, že zaplatí svému zákazníkovi smluvní pokutu. Lze však doporučit, abyste si pečlivě přečetli Vaši smlouvu (uzavřenou s Vaším odběratelem), zda náhodu tato neobsahuje ustanovení o jakýchkoliv smluvních sankcí, těch se bez dalšího zprostit nelze.

Nutno ještě dodat, že povinnosti hradit škodu se však nezprostíte, pokud překážka představující vyšší moc vznikla až v době, kdy jste již byli s plněním smluvní povinnosti v prodlení. V kontextu výše uvedeného příkladu by na Vás toto beneficium nedopadlo v případě, kdy v okamžiku uzavření provozovny již uplynul termín dodání zboží. V kontraktační praxi je běžné, že smlouvy v rámci větších zakázek obsahují úpravu vyšší moci, zejména ji definují a předjímají následky jejího vzniku, tedy dopady na práva a povinnosti smluvních stran.

Podstatná změna okolností

Podstatná změna okolností znamená, že vznikne-li po uzavření smlouvy, aniž by to bylo možné na začátku rozumně předpokládat, zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné ze stran smlouvy, a to buď neúměrným zvýšením nákladů plnění anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě (pozor, máte na to 2 měsíce od okamžiku, kdy tuto skutečnost zaznamenáte) a nedohodnou-li se strany na úpravě smlouvy v přiměřené lhůtě, lze se v krajním případě obrátit na soud, který by o tom měl spravedlivě rozhodnout. Znevýhodněná strana přitom však musí být s to prokázat, že změnu okolností nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy nebo se jí stala až po uzavření smlouvy známou. Podstatná změna okolností je podrobněji upravena zejména v § 1765 a násl. občanského zákoníku.

Situace nastalá v důsledku koronaviru a sledu souvisejících událostí může pro smluvní vztah znamenat podstatnou změnu okolností. Lze si představit, resp. nelze vyloučit i souběh s působením vyšší moci. Opět je třeba zdůraznit, že nastalá změna okolností neopravňuje postiženou stranu k odložení okamžiku plnění, a to ani v případě, že probíhají jednání o úpravě smluvních podmínek či dokonce již běží soudní řízení. V takovém případě hrozí prodlení s plněním povinností, které může mít neblahé následky v podobě smluvních sankcí, odstoupení od smlouvy apod.

Jednoduchý příklad: Pronajmete si dobře situované pole za účelem pořádání velkého hudebního festivalu. Stát Vám v rámci krizových opatření povolí účast maximálně 100 osob. Z velkého festivalu je spíš vesnická tancovačka. Za pole jste se zavázali zaplatit vysoký nájem, ale očekávané příjmy z festivalu klesnou téměř k nule. V tomto případě by se mohlo jednat o podstatnou změnu okolností. Co nejdříve vyvoláte jednání s majitelem pozemku a pokusíte se dohodnout na ukončení smlouvy, nebo na výrazném snížení nájemného.

Opět ale pozor na znění smlouvy. Smlouvy týkající se plnění o větší hodnotě v praxi často obsahují ujednání, že alespoň jedna či obě smluvní strany na sebe přejímají riziko nebezpečí změny okolností a § 1765 občanského zákoníku se neuplatní. V takovém případě nemáte zákonný nárok požadovat obnovu jednání, případně se z tohoto důvodu obrátit na soud.

Následná nemožnost plnění závazku

Následná nemožnost plnění závazku znamená, že stane-li se plnění ze smlouvy nesplnitelné, závazek ze smlouvy zaniká. Plnění však není nemožné, pokud lze dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době. Institut následné nemožnosti plnění je podrobněji upraven v § 2006 a násl. občanského zákoníku.

V tomto případě, na rozdíl od vyšší moci a podstatné změny okolností, závazek zaniká ze zákona a strany musejí zaniklou smlouvu (přesněji závazek) vypořádat. Důvodem zániku je, že plnění zkrátka nelze objektivně poskytnout, a to ani například později. V praxi nastane taková situace spíše výjimečně. Nemožnost plnění je nutné oznámit smluvnímu partnerovi bez zbytečného odkladu, jinak vzniká odpovědnost k náhradě škody vzniklé z důvodu, že jste nejednali bděle a smluvního partnera na tuto okolnost neupozornili.

Jednoduchý příklad: Jako výkonný umělec máte uzavřenou smlouvu, na základě které máte účinkovat s představením o vánoční tématice na vánočních trzích. Dejme tomu, že se pandemie se vším okolo vyskytne o Vánocích a vláda zakáže pořádání trhů a jiných veřejných akcích. Pak váš závazek zaniká, stejně jako zaniká závazek objednatele Vám za výstup zaplatit. Důvod je zřejmý, představení s vánoční tématikou v únoru už je jaksi nemyslitelné, závazek tedy nelze objektivně splnit.

Jak si s tím poradit?

Jak postupovat v případě, že se Vás některá z nastíněných situací může týkat a plnění uzavřené smlouvy je v ohrožení? Obecný návod, jak jsem zmínil výše, neexistuje. Pochopitelně záleží, na jaké straně barikády stojíte, tedy zda neplníte nebo není/nebude plněno Vám. Nicméně lze vždy doporučit proaktivní a odpovědný přístup. Své kroky si pečlivě zaznamenávejte a evidujte, neboť dojde-li na lámání chleba, v právu povětšinou platí, že kdo tvrdí, ten také prokazuje. Jednejte jako řádný hospodář a pokud například víte, že je Vaše plnění ohroženo, notifikujte to druhé smluvní straně. Můžete tak předejít vzniku dalších škod, které jsou v případě rychlého zásahu odvratitelné. Vždy ale vycházejte z Vámi uzavřené obchodní smlouvy, jelikož ta může, a často se tak děje, podstatně modifikovat zákonný režim. Pokud je to možné, lze doporučit případné problémy řešit nejprve smírnou cestou. Vstupte do jednání se smluvním partnerem a sjednejte například dodatek ke smlouvě nebo se dohodněte na ukončení smlouvy za určitých kompromisních podmínek. V zásadě je platné tvrzení, že každá dohoda je lepší než dlouhý a nákladný soudní spor s kolikrát nejistým výsledkem.

Závěrem podotýkám, že jednou z nejsilnějších zásad soukromého práva je autonomie vůle stran, a je tedy na obchodních parterech, zda a jak ve svých smlouvách dopředu upraví situace jako je třeba právě současná pandemie, resp. jak se vypořádají s instituty vyšší moci či nebezpečí změny okolností. Rozsáhlejší smluvní dokumentace na velké zakázky zpravidla s obdobnými situacemi počítají. U menších obchodních případů je na zváženou, jak komplexní smluvní dokumentace je nezbytná, a to i vzhledem k hodnotě poskytovaného plnění.