Zákon o evidenci skutečných majitelů

Dne 1. června 2021 nabyl účinnosti zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů (dále také jen „ZESM“). Jedná se o legislativní důsledek přijaté směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále také jen „AML směrnice“). Povinnost transponovat AML směrnici zavazovala členské státy EU již k 10.01.2020

Dosud byla úprava evidence údajů o skutečných majitelích obsažena v § 118b – 118j zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále také jen „ZVR“). Tuto evidence dle ZVR pak ZESM nahrazuje.

Uvedeným ZESM tedy dojde k transpozici AML směrnice, přičemž tím nejzásadnějším, co daná směrnice obsahuje, je nejen požadavek, aby členské státy EU zajistily veřejně přístupné registry skutečných majitelů, ale současně zavedení sankcí pro zavázané evidující osoby za porušení z toho plynoucích povinností příslušné údaje v těchto registrech uvádět.  Tyto přímé sankce v podobě pokut či např. zrušení dotčených právnických osob dosud v národní úpravě evidence skutečných majitelů zakotveny nejsou. Nicméně je nutné uvést, že neprovedení zápisu v dotčené evidenci skutečných majitelů může vyvolávat již nyní negativní důsledky na základě jiných právních předpisů, příkladmo dle §15 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen „AML zákon“), dle § 122 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „ZVZ zákon“ ) či dle § 177 zákona č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále také jen „IZ“).

Je nutno přiznat, že právě absence přímých a bezprostředních sankcí v ZVR vedla k tomu, že zavázané evidující osoby si svou povinnost k zápisu neplnily, čímž nebyl naplněn předpokládaný záměr celé právní úpravy, a to je zvýšení transparentnosti vlastnických struktur právnických osob.

Povinně zapisované osoby

Nový ZESM jako primární stanovuje evidujícím osobám povinnost zajistit, aby v evidenci byly zapsány všechny osoby, které naplňují kritéria skutečného majitele. Za takové skutečného majitele ZESM považuje každou fyzickou osoba, která je

1. koncovým příjemcem, tj. osobou, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část (tj. více než 25%) z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání (dále jen „prospěch“), a tento prospěch dále nepředává, nebo
2. osobou s koncovým vlivem, tj. osobou, která může bez pokynů jiného přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání. Osoba s koncovým vlivem v obchodní korporaci je každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací a má se za to, že osobou s koncovým vlivem v jiné než obchodní korporaci a v bytovém nebo sociálním družstvu je každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu. Na to, že fyzická osoba je osobou s koncovým vlivem v korporaci, ukazuje její přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech, který významně převyšuje podíly na hlasovacích právech ostatních osob, zejména je-li větší než 25 % (k tomu viz § 4 ZESM).

Stejně jako dle stávající právní úpravy bude i nadále platit, že pokud se ani při vynaložení veškerého úsilí nepodaří skutečného majitele dohledat nebo pokud osoba s koncovým vlivem v korporaci nemá skutečného majitele, potom se za skutečného majitele považuje osoba ve vrcholném vedení korporace (viz § 5 odst. 1 ZESM).

Řízení o zápisu do evidence skutečných majitelů

Řízení o zápisu do evidence skutečných majitelů se zahajuje elektronicky podaným návrhem na zahájení řízení prostřednictvím formuláře, jehož náležitosti, formu a datovou strukturu stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou (formulář ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách). Návrh má být dokládán písemnostmi o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelů zapsány. Takovými písemnostmi jsou míněny např. výpis z obchodního rejstříku (nebo obdobného zahraničního veřejného rejstříku), společenská smlouva, zakladatelská listina, seznam společníků, prohlášení společníků o jednání ve shodě, rozhodnutí orgánu o vyplacení podílů na zisku aj.  U skutečných zahraničních majitelů bude jejich totožnost dokládána např. výpisem ze zahraniční evidence osob nebo obdobného veřejného rejstříku, dokladem totožnosti či cestovním dokladem. Písemnosti, které jsou v cizím jazyce, mají být předloženy v originálním znění a současně v prostém překladu do českého jazyka, ledaže soud sdělí navrhovateli, že překlad nevyžaduje. Takové sdělení může soud učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu, a to i ve vztahu k vybraným jazykům.

Po podání uvedeného návrhu soud následně přezkoumá úplnost listin, tj. zda bylo s návrhem doručeno vše, co soud k zápisu potřebuje a přezkoumá také splnění dalších zákonných náležitostí pro podání (jako je srozumitelnost a určitost).

Jestliže soud dojde k závěru, že návrh nesplňuje veškeré zákonné požadavky (k tomu srov. § 28 ZESM), tento návrh rovnou odmítne, aniž by navrhovatele vyzýval k opravě nebo doplnění zápisu, neb tak mu zákon velí.  V usnesení, kterým soud návrh na zápis odmítne, nicméně uvede důvody odmítnutí a poučení, jak lze nedostatky odstranit. Proti usnesení o odmítnutí také nebude přípustné odvolání, což vyplývá z § 30 ZESM. Navrhovateli tak nezbyde, než podat nový návrh znovu a tedy znovu také zaplatit soudní poplatek.

U návrhů bezvadných, míněna jsou podání prosta chyb, soud (bez nařízení jednání ve věci) provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí. O zápisu soud evidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů.

Je vhodné také zmínit, že nepodá-li evidující osoba návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm osvědčí právní zájem.

Novelizovaný zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále také jen „ZSOP“) počítá s tím, že zápisy (vč. jejich nahrazení či výmazu) do skutečné evidence budou zpoplatněny a že soudní poplatek  v případě skutečného majitele

1. obchodní korporace, s výjimkou bytového a sociálního družstva, a podílového fondu bude činit 4.000,- Kč
2. fundace, ústavu, svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu bude činit 2.000,- Kč a
3. jiné než obchodní korporace a bytového a sociálního družstva bude činit 500,- Kč.

ZESM umožňuje i nadále, stejně jako ZVR, provádět zápis údajů do evidence skutečných majitelů prostřednictvím notáře (viz § 34 a násl. ZESM). Je zřejmé, že zákonodárce chce tímto způsobem ulehčit práci soudům na straně jedné a současně zvýšit právní jistotu navrhovatelů, kteří budou příslušné zápisy činit s nápomocí právního profesionála – notáře. Zápisy bude notář provádět pomocí dálkového přístupu, což samotný zápis rovněž urychlí.

Legislativní novinka – automatický průpis

Alternativou k výše uvedenému způsobu zápisu soudem, resp. notářem je tzv. automatický průpis upravený v § 37 a násl. ZESM. Ten bude probíhat tak, že do evidence budou „propsány“ skutečnosti známé z dalších registrů. Například jako skutečný majitel společnosti s ručením omezeným se do evidence skutečných majitelů automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako společník s podílem větším než 25 %, nebo jako skutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem společnosti s ručením omezeným s podílem větším než 25 %. Budou-li tedy zapisované údaje správné a úplné, pak uplynutím lhůty stanovené pro zápis se údaje o skutečném majiteli propíší automaticky. Problém může ovšem vyvstat ve chvíli, kdy osoby zapsané ve veřejném rejstříku neodpovídají definici skutečného majitele nebo odpovídají-li jen částečně, a přesto je společnost nechá bez dalšího automaticky propsat. Tím se – bohužel –  evidující osoba dopustí zanedbání povinnosti a je nerozhodné, zda záměrně či z nedbalosti. Automatický průpis tedy, a to je potřeba zdůraznit (k tomu viz důvodová zpráva), nezbavuje evidující osobu povinnosti zajistit zápis skutečného majitele, neodpovídají-li propisované údaje údajům o skutečném majiteli, nebo odpovídají-li jen částečně (je zde např. další skutečný majitel, jehož pozice není ve veřejném rejstříku zachycena). Evidující osoba by tak měla vždy, je-li si vědoma specifik stran svého skutečného majitele, podat návrh či žádost o zápis změny údajů s cílem nápravy (automaticky propsaných) údajů v evidenci skutečných majitelů. Vhodné je také zmínit, že evidující osoba, která zajistila zápis soudem či notářem, může napříště navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby byl její skutečný majitel propsán automaticky (podle § 38 ZESM).

Možnost veřejného přístupu do evidence skutečných majitelů

ZESM počítá s umožněním dálkového přístupu komukoli, kdo o něj bude mít zájem.  Takovýmto způsobem bude poskytnut omezený okruh informací, které může veřejnost touto cestou získat. Jedná se tak např. o jméno, stát, ve kterém má skutečný majitel bydliště, rok a měsíc narození, státní občanství skutečného majitele. Mimo této zcela veřejné části bude příslušným subjektům umožněn také úplný přístup do evidence, který bude nad rámec výše uvedeného obsahovat podrobnější informace o skutečném majiteli či dotčené právnické osobě. Těmito subjekty budou mimo příslušných veřejných orgánů také tzv. povinné osoby dle AML zákona (viz níže). V případě tzv. právních uspořádání, což jsou dle ZESM tuzemské i cizí svěřenské fondy a podílové fondy, jsou podmínky pro přístup do evidence přísnější. Do evidence bude v jejich případě umožněno nahlédnout jen na základě vymezeného právního důvodu nebo prokázání vztahu k právnímu uspořádání, jehož prostřednictvím koncový příjemce získává prospěch nebo uplatňuje koncový vliv na zahraniční právnickou osobu se sídlem mimo EU.

Nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů

Případné chyby v zápisu, resp. nesrovnalosti, jak zní použitý legální termín dle ZESM jsou řešeny v § 42 a násl.  Za situace, kdy orgán veřejné moci při výkonu své působnosti zjistí nesrovnalosti zápisu v evidenci skutečných majitelů, oznámí tuto skutečnost soudu, který je příslušný k zápisu. Podnět k zahájení řízení o nesrovnalosti může podat též povinná osoba podle AML zákona. Mezi takové povinné osoby patří například banky, daňoví poradci či advokáti (zejm.  jako schovatelé). Řízení o nesrovnalosti může soud zahájit i z vlastního podnětu, pokud je soudem zjištěna nesrovnalost mezi zapsaným stavem a skutečností. Soud následně vyzve evidující osobu k odstranění nesrovnalosti nebo k jejímu vyvrácení. K tomu jí určí přiměřenou lhůtu.  Pokud evidující osoba nezjedná nápravu (po marné výzvě dle § 43 ZESM k odstranění nesrovnalosti), rozhodne soud o nesrovnalosti. Po právní moci rozhodnutí o nesrovnalosti nebo po marném uplynutí lhůty k nápravě nesrovnalosti v případě, že údaje o skutečném majiteli nebyly do evidence zapsány vůbec, soud vyrozumí správní orgán příslušný k projednání přestupků.

Sankce za porušení povinností spojených s evidencí

Přestupku se pak dopustí evidující osoba, pokud, jak výše zmíněno, nezajistí zápis žádného údaje do evidence skutečných majitelů nebo nezajistí zápis nových údajů, pokud soud vymazal nesprávné údaje bez náhrady. V obou případech lze pokutu uložit až na základě soudem zjištěných nesrovnalostí a poté, kdy evidující osobě marně uplyne lhůta stanovená soudem k odstranění nedostatků. Přestupku se dále dopustí skutečný majitel, koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem a osoba, jejímž prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv, pokud neposkytne potřebnou součinnost evidující osobě. Podmínkou opět je, aby toto porušení povinnosti potvrdil soud. ZESM umožňuje uložit za tyto přestupky pokutu, a to až do výše 500.000,- Kč. Zmíněné přestupky bude projednávat obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má sídlo nebo bydliště podezřelý z přestupku. Má-li podezřelý z přestupku bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, pak bude příslušným obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je soud věcně se zabývající řízením o nesrovnalostech.

Pokud skutečný majitel obchodní korporace není zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace krom toho vyplatit podíl na prospěchu jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Obdobné platí i v případě, že obchodní korporace nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele. Pokud podíl na zisku nebyl v souladu s uvedeným zákazem vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, zaniká. Jestliže by pak naopak příslušná společnost, respektive její statutární orgán přesto podíl na prospěchu vyplatil, dopustil by se tím porušení péče řádného hospodáře (k tomu srov. § 34 zák. č. 90/2012, o obchodních korporacích a důvodovou zprávu k dotčenému ustanovení ZESM).

Mimo to platí, že není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem. Hlasovací práva při rozhodování valné hromady nesmí vykonávat ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádání, které nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.

Provázanost úpravy dle ZVR a dle ZESM

Na závěr informace k přechodným ustanovením. Pokud povinností vázaná evidují osoba dosud neprovedla zápis skutečného majitele do příslušné evidence, i když k tomu byla povinna dle ZVR, musí tak učinit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZESM. Pokud zápis provedla, musí zajistit, a to do 1 roku ode dne nabytí účinnosti ZESM, aby platné údaje odpovídaly i požadavkům ZESM (zejména co do rozsahu zapisovaných skutečností).

Závěr

ZESM lze vnímat jako důsledek zvyšujícího se tlaku na transparentnost při majetkových, zejména peněžních převodech, a dále směrem k vnitřnímu uspořádaní majetkových struktur účastníků těchto transferů. Evidence skutečných majitelů se od původního pomocného nástroje v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu pak transformovala do obecnějšího mechanismu, jehož cílem je posílení transparentnosti právnických osob a jiných právních uspořádání (zejména svěřenských fondů, k tomu viz důvodová zpráva k ZESM).  Bezesporu je vhodné, aby dosud v české legislativě neúplná úprava této evidence byla sjednocena v jednom zákoně. Pro soudy i evidující osoby pak může být vítanou pomocí zapojení notářů, kteří mohou odlehčit justiční, resp. soudní agendě v této oblasti a současně poskytovat právní pomoc dotčeným povinným subjektům.  Zvláštní kapitolou v rámci přijatého zákona bude bezesporu jeho sankční část a její uplatňování v praxi. Otevřenou zůstává otázka, zda po praktické stránce bude „staronový“ systém evidence skutečných majitelů pro jednotlivé subjekty dostatečně srozumitelný. Zde je dle mého názoru zejména na Ministerstvu spravedlnosti, aby přišlo s osvětou a současně s praktickými a intuitivnímu nástroji, které budou moci dotčené povinné subjekty využívat při evidování svých majetkových sktruktur.

JUDr. Martin Zbořil, advokát

zakládající člen poradenské skupiny Veritas